Proč je válka na Ukrajině podvod
Dr. Joseph Mercola, 4. července 2022 --> https://tinyurl.com/3suh57dz
To, že se Západ při podpoře Ukrajiny dopustil vážných strategických chyb, je nyní den ode dne zřejmější. Podle posledních zpráv z médií Spojené státy využívají neoficiální zadní kanály k zajištění klíčových dodávek z Ruska, zatímco veřejně hovoří o tvrdých sankcích. O tomto poněkud trapném vývoji informovala agentura Bloomberg 13. června 2022, která uvedla (1):
"Podle lidí obeznámených s tímto úsilím americká vláda v tichosti povzbuzuje zemědělské a přepravní společnosti, aby nakupovaly a převážely více ruských hnojiv, protože obavy ze sankcí vedly k prudkému poklesu dodávek, což podpořilo spirálovitý růst celosvětových cen potravin. Tato snaha je součástí složitých a obtížných jednání, která probíhají za účasti OSN s cílem zvýšit dodávky hnojiv, obilí a dalších zemědělských produktů z Ruska a Ukrajiny, které byly narušeny invazí prezidenta Vladimira Putina k jeho jižnímu sousedovi. Američtí a evropští představitelé obvinili Kreml, že používá potraviny jako zbraň a brání Ukrajině ve vývozu. Rusko to popírá, i když zaútočilo na klíčové přístavy, a z přerušení dodávek viní sankce, které kvůli invazi zavedly USA a jejich spojenci. EU a USA do svých omezení pro obchodování s Ruskem zakomponovaly výjimky, které umožňují obchodování s hnojivy, jejichž je Moskva klíčovým světovým dodavatelem. Mnozí přepravci, banky a pojišťovny se však tomuto obchodu vyhýbají z obavy, že by se mohli neúmyslně dostat do rozporu s pravidly. Ruský vývoz hnojiv se letos snížil o 24%. Američtí představitelé, překvapeni rozsahem opatrnosti, jsou ve zdánlivě paradoxní situaci a hledají způsoby, jak je zvýšit."
Kousání do ruky, která krmí
Celé to začíná vypadat jako kombinace "kousání do ruky, která tě živí" a úsilí o odplatu způsobem, který je v konečném důsledku škodlivý a/nebo nevýhodný pro sebe. Na jedné straně chce Západ vypadat vůči Rusku tvrdě, když vydává obchodní embarga, sankce (2) a zákazy investic, a zároveň je na Rusku více či méně závislý, pokud jde o základní komodity, jako je ropa, plyn, potraviny a komponenty hnojiv.
Výsledkem je, že ruský rubl je nyní nejsilnější za posledních sedm let. Je tak silný, že ruská centrální banka skutečně podniká kroky k jeho oslabení, protože se obává, že příliš silná měna sníží konkurenceschopnost ruského vývozu (3). Mezitím je americký dolar v háji a den ode dne slábne. Podle agentury Bloomberg (4) nyní Kreml chce, aby Bidenova administrativa poskytla odběratelům a přepravcům ruských hnojiv a obilí záruky, že se na ně nevztahují sankce.
To, jak poznamenává Bloomberg, je zřejmě podmínkou pro uvolnění dodávek i ukrajinských zemědělských produktů. Ivan Timofejev, odborník na sankce z Ruské rady pro mezinárodní záležitosti založené Kremlem, řekl agentuře Bloomberg (5):
"Pro Rusko je opravdu důležité, aby americké úřady vyslaly jasný signál, že tyto obchody jsou povolené a v zájmu globální potravinové bezpečnosti a neměly by odmítat jejich realizaci."
Odhadem 25 milionů tun obilí, slunečnicového oleje a dalších komodit údajně uvízlo na Ukrajině kvůli obavám o bezpečnost v přístavech a na lodních trasách. Mezi země, které tím mohou nejvíce ztratit, protože jsou největšími dovozci ukrajinského obilí, patří Egypt, Indonésie, Bangladéš, Pákistán a Turecko (6).
Kdo je poškozen?
Otázky, na které západní představitelé zřejmě nejsou ochotni odpovědět, zní: "Kdo z toho má prospěch a kdo je poškozen?". V tuto chvíli většina toho, co udělali, pouze pomohla posílit pozici Ruska, zatímco své vlastní občany vystavili nebezpečí. Nedostatek energie a potravin a rostoucí inflace nyní hrozí po celém světě, což může mít katastrofální důsledky pro běžného člověka, aniž by to přispělo k nátlaku na Putina, aby se stáhl z Ukrajiny. V podstatě jsou to američtí a evropští občané, kteří jsou trestáni vyššími cenami potravin a energií, zatímco Rusko sklízí hlavně výhody.
Podle Rádia Svobodná Evropa (7) Rusko od vstupu na Ukrajinu "téměř zdvojnásobilo své příjmy z prodeje energií do EU", a to navzdory tomu, že EU snížila dovoz ropy o 20% a uhlí o 40%.
Výzkum Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) zveřejněný 28. dubna 2022 ukázal, že "prudký růst cen více než kompenzoval Rusku ztrátu objemu prodeje způsobenou sankcemi", píše Rádio Svobodná Evropa. Čína a Indie rovněž zvýšily svůj dovoz z Ruska.
Korporátní sankce na sebe sama byly špatným krokem
Nový trend korporací vydávat politická prohlášení při každé příležitosti se také obrací proti nim a zhoršuje situaci. Jak uvádí agentura Bloomberg, 14. června 2022 (8):
"Úředníci byli zpočátku ohromeni ochotou společností od BP Plc. až po McDonald's Corp. náhle 'samosankcionovat' a někdy prodávat aktiva za ceny jako při požáru. Podle lidí obeznámených s interními diskusemi však administrativu zaskočily potenciální řetězové dopady - od úzkých míst v dodavatelském řetězci až po nepojistitelný vývoz obilí - v důsledku rozhodnutí společností odejít ... Takže zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval americké podniky, aby ukončily činnost v Rusku, a na společném zasedání Kongresu řekl, že ruský trh je 'zaplaven naší krví', Bidenova administrativa podporovala některé obchody, mimo jiné v oblasti zemědělství, lékařství a telekomunikací."
Zde je klíčový problém: rozhodnutí přibližně 1 000 společností "samosankcionovat" a upustit od svých obchodů v Rusku se nyní vlastně stalo překážkou diplomatického řešení. Sankce jsou oblíbeným nástrojem, protože přenášejí vládní politiku na soukromý sektor. Jakmile se válčící strany rozhodnou zasednout k jednacímu stolu, může příslib zrušení sankcí působit jako silná pobídka k ukončení násilí.
Bohužel, vzhledem k tomu, že se tolik soukromých společností rozhodlo dělat politická prohlášení, místo aby prostě podnikaly - prodávaly hamburgery hladovým Rusům nebo cokoli jiného - diplomatická jednání jsou nyní ve skutečnosti ztížena, protože tyto společnosti eliminovaly velkou část pákového efektu, který by mohl přinést slib zrušení sankcí. Odešly dobrovolně, zlomyslně, a ne proto, že by jim vládní sankce legálně bránily v podnikání. V důsledku toho nemá odměna nebo výhoda nabízená zejména jako pobídka v podobě zrušení sankcí stejnou vyjednávací sílu. Jak vysvětluje agentura Bloomberg (9):
"Je těžké nabídnout i toto [zrušení sankcí] jako potenciální výhodu vstupu do jednání, protože velkou část stahování amerických podniků si způsobily samy. Společnosti by mohly čelit zpětnému úderu veřejnosti, pokud by byly považovány za ty, které se na ruský trh vracejí ..." Z dlouhodobějšího hlediska mohou USA podkopat svou "měkkou sílu" v Rusku tím, že přenechají místní trh značkám z jiných zemí – nebo dokonce ruským firmám, které se zmocní aktiv společnosti za nízkou cenu nebo bez ní. Odchod vysoce postavených amerických firem "způsobuje Rusku určitou psychologickou újmu, psychologické zranění", řekl Smith. Ale "je nakonec odstranění prvků americké měkké síly tam, kde USA chtějí být?".
Moralismus selhává
Ve videu Jimmy Dore Show ve výše uvedené sekci Dore tuto otázku rozvádí a cituje některé tweety nezávislého novináře Glenna Greenwalda. V jednom tweetu ze 14. června 2022 Greenwald komentuje článek agentury Bloomberg:
"Problémem od začátku bylo, že povinný moralistický narativ nepomohl rozluštit, jaká politika bude a nebude fungovat. A to byl záměr: o politice USA se dalo tolik diskutovat a zpochybňovat, ale bylo to zakázáno. Každý, kdo se o to pokusil, byl očerněn jako ruský poskok."
Proč je válka na Ukrajině podvod
Výše uvedený pořad Jimmyho Dorea pojednává o vystoupení novináře Wolframa Weimera v německé televizi, v němž odvážně popírá oficiální narativ o ukrajinském konfliktu. Weimer poukazuje na to, že zatímco německý kancléř "pracuje s touto jazykovou šablonou: 'Rusko nesmí tuto válku vyhrát, Ukrajina musí vyhrát'," je jasné, že Rusko už válku vyhrálo a Ukrajina nemá šanci. Kam to tedy politicky směřuje? Weimer si klade otázku. "Protože tuto válku nemůžeme vyhrát, musíme ji co nejrychleji ukončit," dodává.
Skutečnost, že západní podporovatelé Ukrajiny dosud nepřikročili k pomoci Ukrajině při vyjednávání mírové dohody, je sama o sobě poučná. Co by to mohlo znamenat? No, pro začátek je to zlověstný náznak toho, že jde jen o promazání kol války. Spojené státy se znovu a znovu pouštějí do záměrně nevyhratelných konfliktů, které mají jediný skutečný účel: přelévat peníze daňových poplatníků do soukromého vojensko-průmyslového komplexu. Téměř celý balík "pomoci Ukrajině" v hodnotě 40 miliard dolarů šel například přímo výrobcům zbraní (10). Může být lákavé naskočit na vlnu "podpory Ukrajiny", ale mnohem užitečnější by bylo pokusit se skutečně pochopit hlubší síly, které jsou ve hře. Častěji než o válku jde o to, aby zbrojní průmysl měl dostatek peněz (11).
V konečném důsledku jde obvykle o desítky let trvající a vleklé konflikty, které nelze vyhrát, a v tomto případě se zdá, že se NATO snaží využít situace a protahovat ji tak dlouho, jak je to jen možné. Nezapomínejme, že spojenci NATO ve skutečnosti obcházeli zbrojní embargo vůči Rusku a dodávali mu zbraně ještě v roce 2020. V exkluzivní zprávě The Telegraph uvedl (12):
"Francie a Německo vyzbrojily Rusko vojenskou technikou v hodnotě 273 milionů eur (230 milionů liber), která se nyní pravděpodobně používá na Ukrajině, odhalila analýza EU, kterou sdílel deník The Telegraph. Vybavení, které zahrnovalo bomby, rakety, střely a děla, poslaly do Moskvy navzdory celoevropskému embargu na dodávky zbraní do Ruska, které bylo zavedeno po anexi Krymu v roce 2014. Evropská komise byla tento měsíc nucena uzavřít mezeru v blokádě poté, co bylo zjištěno, že nejméně 10 členských států vyvezlo režimu Vladimira Putina hardware v hodnotě téměř 350 milionů eur (294 milionů liber). Přibližně 78% z této celkové částky dodaly německé a francouzské firmy ... Vedle bomb, raket a torpéd poslaly francouzské firmy termovizní kamery pro více než 1000 ruských tanků a také navigační systémy pro stíhačky a útočné vrtulníky."
Německo i Francie se mezitím zdráhaly poskytnout Ukrajině vysoce výkonné zbraně. Jde tedy skutečně o pomoc obyvatelům Ukrajiny, nebo o vyždímání peněz pro vojensko-průmyslový komplex? Mnoho zemí poslalo na Ukrajinu něco, co se rovná zastaralému odpadu, včetně starých tanků ze sovětské éry (13). Směsice zbraní z různých zemí a z různých období představuje logistickou noční můru, ale umožňuje zemím dávat znamení ctnosti, mávat vlajkou solidarity a ospravedlnit nový nárůst vojenských výdajů na obnovu vlastní výzbroje. Na Ukrajině se zbavit starých zbraní a doplnit je doma těmi nejnovějšími a nejlepšími. To je docela dobrý biznis.
Válka jako zdroj zisku ohrožuje řešení konfliktů
Je nejvyšší čas, aby si svět začal uvědomovat, že za většinou válek stojí motiv zisku. Ne vždy, ale dost často. Jak je uvedeno ve zprávě "Profits of War: Corporate Beneficiaries of the Post-9/11 Pentagon Spending Surge" (Zisky z války: korporátní příjemci nárůstu výdajů Pentagonu po 11. září), kterou v roce 2021 vypracoval Watson Institute a Centrum pro mezinárodní politiku (14):
"Reakce vlády Spojených států na teroristické útoky z 11. září 2001 vedla k dramatickému nárůstu financování Pentagonu a příjmů dodavatelů zbraní. Zatímco náklady a důsledky americké válečné politiky jednadvacátého století byly dobře zdokumentovány, otázce, kdo z tohoto přístupu profitoval, se věnovalo méně pozornosti. Z nárůstu vojenských výdajů po 11. září 2001 měly zdaleka největší prospěch velké i malé korporace. Od začátku války v Afghánistánu dosáhly výdaje Pentagonu více než 14 bilionů dolarů, z nichž třetina až polovina připadla dodavatelům obranných služeb. Některé z těchto společností dosáhly zisků, které jsou obecně považovány za legitimní. Jiné zisky byly důsledkem pochybných nebo zkorumpovaných obchodních praktik, které se rovnají plýtvání, podvodům, zneužívání, zdražování nebo ziskuchtivosti. Rostoucí závislost Pentagonu na soukromých dodavatelích v období po 11. září vyvolává řadu otázek týkajících se odpovědnosti, transparentnosti a efektivity. Je to problematické, protože privatizace klíčových funkcí může snížit kontrolu americké armády nad činnostmi, které se odehrávají ve válečných zónách, a zároveň zvýšit riziko plýtvání, podvodů a zneužívání. Navíc skutečnost, že vedení války je zdrojem zisku, může být v rozporu s cílem, aby USA hledaly diplomacii při hledání řešení konfliktů.
V širším měřítku má nadměrný vliv dodavatelů obranných služeb za následek rostoucí militarizaci americké společnosti. To se projevuje ve všem, od toho, že Pentagon dostává lví podíl z federálního diskrečního rozpočtu - více než polovinu - až po dodávky nadbytečného vojenského vybavení státním a místním donucovacím orgánům."
Z války profitují také bankéři
Dodavatelé nejsou jediní, kdo může na válce vydělávat. Věděli jste například, že newyorská investiční banka Goldman Sachs vydělává na válce na Ukrajině prodejem ruského dluhu? V březnu 2022 přinesla televize NBC News zprávu (15):
"Zatímco se západní svět snaží bránit Ukrajinu tím, že blokuje ruské peníze, společnost působí jako prostředník mezi věřiteli Moskvy a americkými investory a předhazuje klientům možnost využít válkou zničené ruské ekonomiky tím, že nyní nízko nakoupí její dluhové cenné papíry a později je draze prodá, tvrdí čtyři zdroje z finančního světa obeznámené s touto strategií.
Jeden z investorů, který odmítl nabídku obchodníka Goldmanu přidat ruský dluh do portfolia jeho hedgeového fondu – kvůli válce – uvedl, že mu obchodník navrhl, že by si ho mohl "prostě dát na svůj osobní účet", aby se vyhnul kontrole. To sice neporušuje americký sankční režim, ale velmi se to liší od toho, jak se Goldman veřejně tváří ve vztahu k Rusku ...
Když americké úřady tento měsíc uvalily sankce na ruské banky, stalo se pro americké společnosti nezákonné obchodovat přímo s velkými ruskými finančními institucemi. Úřad ministerstva financí pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) však vydal memorandum, v němž potvrdil legálnost obchodování s ruskými aktivy na "sekundárních trzích", tedy těch, které se netýkají přímo ruských bank. Proto může Goldman vystupovat jako zprostředkovatel ...
Snaha Goldmanu profitovat z války poukazuje na složitost, s níž se Bidenova administrativa potýká ve snaze potrestat Rusko, aniž by poškodila Wall Street a ekonomiky USA a jejich spojenců. A je to jasná připomínka toho, že žádné aktivum není příliš toxické na to, aby se s ním obchodovalo, pokud existují ochotní kupci, prodejci a zprostředkovatelé."
V příběhu se často skrývá víc, než se na první pohled zdá
V tomto případě se zdá, že Rusko mělo pro své jednání alespoň nějaké opodstatnění. V článku (16) z 14. června 2022 v deníku The Guardian Angela Giuffrida shrnula komentáře papeže Františka, které pronesl v rozhovoru pro jezuitský časopis La Civiltà Cattolica.
Pontifik sice odsoudil "zuřivost a krutost ruských vojsk", dodal však, že Putinova invaze na Ukrajinu byla "možná nějak vyprovokována nebo jí nebylo zabráněno" a že bychom měli odolat pokušení uvažovat o konfliktu v kategoriích "dobro versus zlo". Vysvětlil, že se před několika měsíci setkal s nejmenovanou hlavou státu, která mu řekla, že "je velmi znepokojena tím, jak NATO postupuje". Když se František zeptal proč, hlava státu odpověděla: "Štěkají před branami Ruska. Nechápou, že Rusové jsou imperiální a nemohou připustit, aby se k nim přiblížila jakákoli cizí mocnost."
Krátce před zahájením ruské "speciální vojenské operace" na Ukrajině totiž Putin požadoval, aby NATO vyloučilo přijetí Ukrajiny – která má s Ruskem společnou hranici – do aliance. V červnu 2022 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl BBC (17): "Vyhlásili jsme zvláštní vojenskou operaci, protože jsme neměli absolutně žádný jiný způsob, jak Západu vysvětlit, že zatažení Ukrajiny do NATO je akt zločinu."
Rusko také obvinilo Ukrajinu, že provádí nebezpečný výzkum biologických zbraní jménem USA. Důkazy o tom jsem zhodnotil v článku "Expert na biologické zbraně promluvil o amerických biolaboratořích na Ukrajině". Zatřetí, Rusko kritizuje a zjevně je unaveno útoky Ukrajiny na domorodé Rusy v oblasti Donbasu, což je konflikt, který trvá od roku 2014. V tomto příběhu je tedy víc, než nám sdělují média.
Jaký je skutečný motiv udržování konfliktu před řešením?
Pokud by Rusko mělo podezření, že Ukrajina je připravována k použití proti Rusku, existuje důvodné podezření, že je k dispozici diplomatické řešení. Proč nedat Rusku požadované záruky, že Ukrajina nebude použita proti němu? Skutečnost, že ukrajinští stoupenci posílají zbraně, a nikoli diplomaty, proto vyvolává otázky o motivech.
Ještě 19. června šéf NATO Jens Stoltenberg varoval, že válka na Ukrajině "může trvat roky" a že západní země "se musí připravit na pokračování podpory Ukrajiny" – "i když náklady budou vysoké, a to nejen na vojenskou podporu, [ale] také kvůli rostoucím cenám energií a potravin" (18). Stejné varování vydal i britský premiér Boris Johnson (19). Položte si tedy otázku: Má NATO zájem vyjednat mír a zachránit životy tím, že ukončí násilí? Nebo jen využívá konfliktu k tomu, aby udrželo válečnou mašinérii, válečný průmysl, v chodu co nejdéle?
překlad: Kishino Katana —> https://tinyurl.com/yxxk3y9a
Další zajímavé čtení naleznete také na adresách:
Zdroje a odkazy:
1, 4, 5, 6 Bloomberg June 13, 2022
17, 18, 19 BBC June 19, 2022